Někdo napsal, že divožena má dlouhé vlasy a rozhodně velké tetování! A někdo si myslí, že tančí nahá v lese! A děti nosí v šátku. A neholí si nohy. A tak dále… A někdo předpokládá, že rozdává tantrickou masáž…?

Bylo to už před pár lety, ozval se mi muž, který našel moje webovky, že ho zajímá moje práce, možná bychom mohli nějak spolupracovat, no co se sejít?

Sešli jsme se. U něho v pracovně. Byl sympatický a bylo vidět, že je úspěšný ve své práci. Představil mi co dělá, ukázal cvičení s vnitřním stabilizačním systémem a pak mě vyzval, že tedy přistoupíme k výměně, abych mu mohla i já prakticky ukázat co dělám.

Nahý tanec a tantrická masáž?

Aha. Vyprávěl mi, jak na svých cestách po jižní Americe poznal “divoženy”, ženy, které jsou takovými moderními kněžkami lásky, ovládají tantrické masáže a další techniky na otevírání mužů. V tu chvíli mi došlo, že jsme se nepochopili. A že mé prezentaci toho, co dělám, nebylo porozuměno. Podotýkám, že proti tantrické masáži nic nemám… Tak jsem mu vysvětlovala, jak pojímám nahý tanec, že jím provádím jen se ženy a že je to vlastně forma ukotvovacího rituálu. Že být divožena pro mě znamená hlavně to, být svobodná. Vše jsme si vysvětlili, pochopili se a přátelsky se rozloučili. A já měla o čem přemýšlet.

Divožena je…

Jak to tedy ostatní vnímají, kdo je to ta “divožena”?

Já to teď vnímám takhle. Divožena je žena, která má svobodnou duši, je spojená se svým středem, svou Silou, vnímá a respektuje Síly, které jsou nad námi, naslouchá Zemi, tančí, zpívá, žije svou přirozenost, dokáže projevit svou divokost i spočinout ve svém klidu, je propojena s cykly svými i přírodními, zná své hranice, své stíny i světla, pluje po řece života a přijímá ji se vším všudy… je uvnitř každé z nás. Je to ta, co tančí s vlky. Znáte přeci tu kultovní knihu? (Mimochodem, já ji celou ještě nepřečetla. Dávkuju už leta po stránkách a odstavcích tak, jak jde život…)

Možná jsme ji (divoženu) dlouho potlačovali, možná jsou to už staletí a teď se zbavujeme slupek, které nám bránily ji zase cítit. Mojí cestou a tou, kterou provázím, je tanec, zpěv a hudba. Víc o mé cestě se dočtete tady.

… a zpívá elektropop!

A moje divožena ráda zpívá. Se sborem Hravé Hlasy, kde jsem členkou sopránové sekce a společně tvoříme a koncertujeme už pět let, jestli chcete vidět náš videoklip “Vlna za vlnou”, tak je tady.
A taky doma, s mým milým máme takový rodinný projekt VIMAZU, kombinujeme elektroniku i nástroje a zpěv.

Naše první skladba má název “Vintage”. Oprášili jsme písničku, kterou jsem si prozpěvovala s kytarou už před více než 20 ti lety, kdy mě tahle báseň učarovala. Je o té ještě zakleté divoženě, která se teprve probouzí… Dali jsme jí v našem domácím studiu elektropopový háv a tady si ji můžete poslechnout.

A jak vnímáte divoženu vy? Jaká žena se vám vybaví, když se řekne “divožena” ?