Je už víc než týden po podzimní rovnodennosti. Fouká studený vítr, některé stromy se začínají barvit do podzimní palety a ráno jsem viděla na autě jinovatku. Je tu každoroční proměna. Není tak euforická jako ta jarní, ale já ji mám stejně radši. Všechno mě vede k tomu se zachumlat, zakrýt před světem a být jen uvnitř sebe. Těším se na Tanec ve tmě, který je pro mě takovým podzimním tanečním rituálem a příležitostí se ponořit – do tmy, do sebe, do hlubin svého nitra…

Cítím silné napojení na Proud Života. Ráda tančím, i když to jsou jen krátké chvilky, kdy na to mám prostor. V tu chvíli je každý můj pohyb čistou přítomností. Možná právě proto, že vím, jak vzácné takové chvíle teď pro mě jsou.

Dcera už začíná mít svůj vlastní hudební vkus a je to zajímavý proces se někdy domluvit, aby nás obě hudba bavila. Tančíme obě rády. Tančíme každá sama i společně a po svém si tanec užíváme. A máme své oblíbené písničky.

Ráda se s vámi o pár tipů podělím. My si nejvíc hudby pouštíme z youtube, a tak se na hudební tipy můžete prokliknout a rovnou si je pustit. A třeba rovnou tančit!